V tomto týdnu jsem ve středu začal s kotvením základových prahů domu. Ke kotvení jsem používal závitové tyče M16 - pozink, matice a podložky50mm 14/16 DN 440. Závitové tyče jsem si nařezal úhlovou bruskou pomoci jednoduchého přípravku na stejné délky. (18,5cm).
Celkové pouziju 113 kotevních bodů k uchycení všech základových prahů včetně příček. Z jedné metrové tyče vychází 4 ks 18,5mm a jeden delší kus. Tyto jsem nechal nezakrácené a při montáží stěnového panelu je pouziju k dodatečnému ukotvení stěny. Jinak bude stěna k prahu kotvena šrouby Rapid 2000. Ke kotvení používám chemickou kotvu Pattex CF 900. Metodu použití základových pasu jsem zvolil z několika důvodů:
1. jelikož je dům výškové členitý a tvarové složitý (písmeno T) je pro mě jednodušši vyměřit samotné prahy a potom podle nich stavět stěny, než složité usazovat stěny bez prahu a několikrát je zvedat a pokládat.
2. hodně informací a technologií čerpám že staveb firmy Penatus, která používá úplně stejný two by four způsob stavení a která používá k ukotvení prahy.
3. kvalitnější utěsnění hydroizolace (zatření gumoasfaltem) po vyvrtání otvoru a vlepení kotvy.
Z mého 3D projekčního plánu jsem si vytáhl obrázky desky s usazenim prahů a ty jsem si okótoval. Přesně usazení všech prahů je potom otázka přečtení kóty a přenesení na desku. Všechny obvodové prahy jsou posunuty od hrany základové desky o 8cm směrem dovnitř. Je to z toho důvodu, že izolace na stěnách bude pomoci příložek rozšířena směrem ven o dalších 2x8cm vaty+ fasádní deska hofatex resp. fasádní palubky)
kotevni prahy (bez pricek) |
Ve středu jsem navrtal kotvy jenom na západní straně, protože jsem se dodatečně rozhodl, že hydroizolaci v technické místnosti, WC, komoře a šatně udělám na celé ploše (ne jenom pod stenama), protože po opláštění OSB deskama by bylo obtížné natavovat hydrobit v tak malých prostorech. Nechal jsem jenom velké plochy v obýváku,garáži a jídelně-kuchyni, které se nalepí dodatečně.
Ve CT a PA jsem pokračoval sám ve vyměřování a kotvení prahů. Šlo to velmi pomalu, ale zato pečlivě. Navrtal jsem celkem přes 50 der. Jedna kartuše chemické kotvy mi vystačí na cca 12 kotev.
postup:
Kotvy jsem vrtal vrtákem 18mm do hloubky 13-14cm. Rozteč mezi kotvama se pohybuje od 750 - 1000mm podle délky stěny. Příčky jsem kotvil i s větší roztečí. Po označení místa na prahu jsem vykruzovakem udělal zahloubení a dlátkem vysekal střed, potom navrtal středovou díru 16mm vrtákem a práh usadil na místo podle provázku, který jsem si usadil podle laveček. Pomoci tyče a kladiva orazítkoval otovory pro vrtání. Po vyvrtání jsem otvory čistil pomoci vysavače a štětečku na mytí flašek. Otvory jsem čistil opravdu důkladně a několikrát, aby kotva opravdu dobře držela.
Po vlepení kotvy jsem prostup přes hydroizolaci zatřel gumoasfaltem. Stejně tak jsem natíral i spodní stranu všech prahů gumoasfaltem pro lepší odolnost proti vlhkosti a dešťové vodě, která se teď bude držet na povrchu desky dokud dům nezastřešíme.
V místech, kde jsou překládané pásy hydroizolace a tím vznikla nerovnost na povrchu základové desky,jsem prahy ze spodní strany vybral pomoci motorové pily tak, aby práh ležel celou svoji plochou na místě. (cca 5mm do hloubky) Stejně jako firma Penatus jsem i já používal pro vytěsnění a uzavření nerovnosti mezi prahem a deskou pásky miralonu. Miralon jsem překládal na dvě vrstvy a po přitažení šroubů opravdu velmi pěkně kopíruje nerovnosti a vytěsňuje.
Dnes v sobotu jsme byli na stavbě čtyři (já, švagr Martin, tchán, taťka) a tak šla práce mnohem rychleji. Švagr s tchánem postavili druhou část plotu a já s taťkou jsme za dnešek navrtali cca 40 kotev. (dokoupil jsem dalších 10 ks 1m tyči). Počítám ještě půl dne kotvení a vrhneme se konečně na stěny.
Musím si připravit jednotlivé pohledy na stěny s okótováním, abychom na stavbě podle nich mohli šroubovat jednotlivé stěny.
Ahoj ahoj, velký obdiv těmto stránkám, chtěl jsem se zeptat jak je to s hydroizolací u dřevostaveb. Někdo to ohýbá nahoru a lepí na zdivu, pak ještě dolepí jeden pás. někdo to ohýbá dolů (jako vy) v čem je rozdíl? jak je to tedy správně? Díky za upřesnění... Radim
OdpovědětVymazatAhoj Radime,
Vymazatopravdu jsem nelyšel o způsobu co popisuješ. S ohýbáním nahoru. Já jsem se jen snažil dodržet zásady zakládání dřevěných staveb tak, aby veškeré dřevené konstrukce byly založeny min. 30cm nad upraveným terénem. To ohnutí dolů v mém případě je logické a jedinné možné řešení. Při izolaci paty domu jsem potom XPS izolaci vytahoval i kousek nad dřevěnou konstrukci a myslím, že po skoro 6 letech provozu domu můžu říct, že vše je ok a nikde není žádná závada. Pokud jde ale o zdený dům, je možné že někdo vytahuje izolaci směřem nahoru ale to je asi na posouzení dané situace a založení stavby v terénu. S pozdravem Petr
Ahoj Petře, díky za odpověď. Říká se tomu vratný, či zpětný spoj. Hodně lidí to řeší, hlavně když mají ještě "šalunk" z XPS polystyrénu jako já. asi to přetáhnu i přes ten polystyrén, myslím že to bude ok. Základovou desku mám totiž všude 30cm nad zemí
VymazatA ještě jeden dotaz, jak si docílil přesnosti 90°uhlu mezi stěnami? Natáhl jsi provázky a si měřil uhlopříčky? Pak někde na fotkách jsem viděl vyčnívat závitové tyče i přes základový trámek, uchytil si na ni i pak celou stěnu? plus vruty samozřejmě...
VymazatAhoj Radime, šalování před vylítím základové desky jsem zaměřoval podle geomatrického zaměření stavby "laviček" další příčky jsem potom řešil jako rovnoběžky na zaločené základové prahy z KVH. Závitové tyče jsem jsem lepil na chem. kotvu a pečlivě přetěsnil asfaltovou penetrací ještě před založením základových prahů. Dům je kotvený cca 116ks. závitových tyčí M16 a ty jsem nechal delší a po postavení části zdi jsem ji ještě na tyto tyče spolu s vruty Rapid ukotvil přesně jak popisuješ.
OdpovědětVymazat