V tomto týdnu jsme konečně dokončili napojení ležaté kanalizace na
hlavní kanalizaci. Už od loňského roku jsem měl připravený vývod z
domu společně s napojením dešťové kanalizace, které končilo před domem
ve výkopu. Ale protože bylo pořád spoustu důležitější práce, tak jsem
dokončení kanalizace odkládal. Ted už jsou ale hotové i svody ze střechy
a tak byl nejvyšší čas všechno dopojit, aby voda nezůstávala v okolí
domu.
Od začátku bylo jasné, že budeme muset řešit napojení pomocí průtlaku
pod silnici před domem, protože kanalizace vede v zeleném pasu vedle
chodníku na druhé straně a navíc má silnice zachovalý asfaltový povrch,
který obec nechce narušovat kopáním přípojek, což schvalují a počítal
jsem s tím.
Domluvil jsem se s kámošem Michalem co pracuje v místní firmě, jestli by mě
přípojku neudělal. S Tomem jsme potom vykopali díry na obou stranách
silnice podle požadavků Michala, který v sobotu přípojku protlačil a
všechno napojil.
Celková délka prutlaku byla cca 4,5m a na první pokus se nám vodici tyč
trošku stočila dolů a tak jsme museli zkusit ještě jeden pokus, protože
by napojení na hlavní vedení vycházelo hodně nízko a při průtrží by se
mohla voda tlačit do naší přípojky. Druhý pokus už vyšel přesně tak, jak
jsme si vyměřili a mohlo se začít s rozšiřováním díry. Celý proces
protláčení jsem viděl poprvé a velice mě to zaujalo.
V principu se jedna o hydraulické zařízení, ke kterému se pomoci čelisti
připevní zaváděcí tyč a ta je potom vtlačená do stěny výkopu pod
vyměřeným úhlem a směrem. Na tuto tyč se potom šroubují další 90cm kusy a
postupně se protlačí až na druhou stranu. Po protlačení naváděcí tyčové
soupravy se na konec místo špice našroubuje rozšířena hlavice, která je
potom vtlačená zpětným tahem na druhou stranu. V našem případě se
prutlak rozšiřoval 2x. nejdříve na cca 150mm a potom hlavici cca 200mm.
Do vzniklého otvoru jsme potom poskládali KG potrubí 160mm a vše
propojili. Do betonového hlavního vedení jsme se napojili dle normy z
boční strany. Vyměřeny otvor Michal nejdřív obvrtal vrtačkou a následně
majzlíkem vysekal. Já jsem koncový díl KG potrubí upravil zařezáním pod
úhlem tak, aby trubka netrčela příliš do hlavního potrubí. To nemají
VaK-aři rádi, protože se potrubí potom špatně čistí. Utěsnění otvoru
Michal provedl speciální rychleschnoucí směsi a po podsypání KG štěrkem
jsme ještě celé napojení zpevnili betonovým límcem.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatVáš blog sleduji pravidelně s tichým úžasem. Mohl bych znát Vás názor na nejčastější "nevýhody" dřevostaveb:
- životnost
- letní přehřívání (akumulace tepla)
- hluk (především kročejový z patra)
A myslíte, že je "normální" člověk, se stavebním VŠ vzděláním, avšak bez manuální praxe, schopen vytvořit něco podobného? Případně nějaká doporučení, aby byl...
Děkuji. Jakub
Ahoj Jakube,
Vymazatpredevsim dekuji za sledovani blogu, jsem rad ze vas muzu inspirovat.
Muj nazot na ty otazky:
1.zivotnost neni nevyhoda, protoze kvalitne navrzena a postavena drevostavba vydrzi mnohem vic po strance stavebni, nez moralni. Moralni zivotnost vsech domu, nejenom drevostaveb je cca 20-30 let, potom clovek pocituje potrebu zasadnejsich dispozicnich zmen. (deti odrostouu atd...)v tomto ohledu ma drevostavba naopak navrh, protoze neni problem cokoliv jednodse upravit (predlat dvere okno atd...) Jinak se zivotnost drevostavby pohybuje min. 100 let a vice. V Roznove stoji roubenky i 400 let stare bez vaznejsich statickych problemu. Nepredpokladam, ze muj syn uvidi,jak jde nas dum k zemi a to mi staci. Je to vsechno o kvalite materialu, provedeni atd... Naopak az dum opravdu doslouzi, zbude po nem minimalni "ekologicka stopa" a to se mi libi.
2. Pokud jde o akumulaci, tak nas dum nema prakticky zadne akumulacni plochy krome anhydritove podlahy, to znamena, ze se rychle v zime vyhreje a diky kvalitnim oknum a izolaci obvodoveho plaste bude pomalu chladnout pokud si to budu prat. Pokud naopak budu v lete chtit dum rychle vychladit, neni problem ve vecernich hodinach vytahnout teply vzduch z prostoru rekuperaci a dodat chladnejsi z exterieru. Drevena provetravana fasada navic funguje jako prirozena klimatizace, kdy pri horku proudi teply vzduch mezerou nahoru a tim zabranuje prehrivani vnejsich vrstev izolace. Zase je to vsechno o navrhu a taky vyreseni ucinneho stineni z exterieru v letnich mesicich. Nemam strach z prehrivani i pri extremnim letnim horku jsou steny z vnitrni strany nenahrate a palubka na strope taky takze izolace funguje skvele.
3.hluk z patra? No vzhledem k tomu, ze mame otevrenou dispozici v prizemi s prechodem na galerii, tak myslim, ze nejvetsi hluk budeme slyset hlavne pres dvere pokoju. O krocejovy hluk nemam strach uz vubec. Budu realizovat plovouci suchou podlahu v patre se skladbou od vrchu dolu: 20mm prkena podlaha,2x15mm stuzujici vrstva OSB 4xPD,10mm krozejova izolace -hobra,40mm korozejova izolace Steprock HD od firmy Rockwool - system Akufloor.(v ni budou kanaly vzduchotechniky) 2mm podkladni miralon. 22mm hruby zaklop stropnich hranolu OSB, Stropni hranoly prurezu 60x240mm vyplnene izolaci tlousky 100mm. Sadrokartonovy podhled. Pri teto skladbe a celkove tuhosti stropni konstrukce nebude problem s hlukem. Navic loznice je nad kuchyni a detske pokoje jsou nad garazi a tech. zazemim a tam by i tak pripadny hluk nevadil.
Jinak se povazuju za docela "normalniho"cloveka se SPS vzdelanim a navic se povazuju za manulalne a tecnicky zrucneho. Za tim ale stoji hodiny studovani veskerych technologii, ktere jsem musel na dome zvladnout a to bych doporucil i vam. Proste danou problematiku se snazim pochopit ze vsech stran a nasavam nazory lidi s praxi.Zrovna ted resim provedeni hromosvodu, mam to uz v hlave a kdyz vidim, jak vypadaji "profi" provedeni hromosvodu na novostavbach, kdy nektere primo odporuji zdravemu rozumu, tak si ho na 99% budu realizovat opet sam presne dle normy. Preju hodne uspechu. Petr
Dobrý den,
OdpovědětVymazatděkuji za vyčerpávající odpověď. Takže nářky typu: "kamarád má dřevostavbu a nikdy bych ji nechtěl, protože je tam vše slyšet, v létě je nesnesitelné horko a stejně mu to za pár let spadne na hlavu" nelze brát uplně vážně.
Vše je o kvalitním projektu od někoho fundovaného a následné o precizní realizaci a neměl by být žádný problém...
Ty sladby např. podlahy jste měl navržéné v projektu nebo jste si je zjistil sám?
Je to presne jak pisete. Neni drevostavba jako drevostavba. Ja bych napriklad nikdy nesel do panelove dreovstavby s difuzne uzavrenou konstrukci. Presne takovou ma moje sestrenice a jeji manzel (dela mi elektriku) porad nadava, jak se jim delaji v zime plisne atd. Muj svagr ma zase suchou podlahu kterou mu delal nejaky "odbornik" a vrze jim to skoro vsude. Proste je to o navrhu a lidech co to provedou. Hlavne to chce u prace premyslet.
VymazatMoje skladby podlah jsem si nastudoval na internetu a rozhodl se pro reseni na miru mojim potrebam. Projekt co mi predlozil projektant mi byl k nicemu. Protoze podle nej by my cely strop asi spadl na hlavu. (staticky uplne spatne).Uz jsem nemel silu to nechavat predelavat dalsich par mesicu, tak jsem si celou kostru domu navrhl podle sebe.
A nemohl byste zkusit doporučit nějakou stránku, dke jsou všechny základní informace (fyzikální, mechanické, realizační zákonistosti) pohromadě. K úvodnímu uvedení do problematiky na co si dát velký pozor (hlavně ne tzb-info) :)
VymazatS díky Kuba
Zdravim, ja jsem ze zacatku hodne cerpal informace z blogu lidi co staveli svepomoci drevostavbu (staci si vyhledat) taky ze serveru pana Skvora (svepomoci.info), z blogu lidi, co jim stavela firma Penatus (shodny system jako stavim ja) a taky jsem si pred par lety koupil knizku od pana Josefa Kolba - Drevostavby. Myslim, ze jsem si z kazdeho vzal trochu, obavam se, ze univerzalni stranky, ktere resi vsechny postupy a obsahuji potrebne informace zatim neexistuji (ale snazim se k nim mojim blogem priblizit)
OdpovědětVymazat